logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Jaroslav Kubera: BEZ VŠECH MEDIÁLNÍCH RAD BYCHOM SE OBEŠLI

08. dubna 2019
Téma politizace voleb mediálních rad je tématem, které se opakovaně vrací. Návrhy, jak právě tomuto předejít, přicházejí průběžně po několik desetiletí. Jeden z návrhů zahrnoval rovněž jisté části mediálních rad senátem, který historicky začal svoje fungování později než poslanecká sněmovna. Je tato úvaha, cesta reálnou? Předseda Senátu Jaroslav Kubera konstatuje: „Bez všech rad bychom se obešli, a co jednou sněmovna má, to nepustí. To je ztracená varta, aby se do volby zapojil senát. Přiznám se, že mediální rady jdou mimo mou pozornost,“ a dodává: „Politické ovlivnění je zde jednoznačně, protože politici stanovují výši koncesionářských poplatků.“ Celý článek

David Smoljak: SOUČASNÁ MOC SE ROZHODLA DO STŘETU S NEZÁVISLOSTÍ MÉDIÍ NEJÍT ČELNĚ

01. dubna 2019
„Na Cimrmana jsme jako děti trochu žárlili. To byl nějaký neznámý člověk, za kterým táta každý večer odcházel a vracel se, až když jsme spali,“ vzpomínal český scénárista a publicista David Smoljak. V legendárních filmech Marečku, podejte mi pero, Vrchní prchni a Kulový blesk si zahrál pod tvrdou rukou režiséra Ladislava Smoljaka. „Hrál jsem v jeho filmech čurdy. Většinou to vzniklo tak, že někdo nepřišel na plac nebo na postsynchrony a já jsem zasakoval. Myslím, že ve filmu Vrchní prchni jsem nadaboval asi čtyři lidi. Tedy spíš muže jednoho výkřiku či jedné věty,“ pokračoval David Smoljak. „S tátou jsme později natočili seriál Hudební toulky. Bylo to takové putování po slavných osobnostech spojených s českými hrady a zámky. Já jsem tam dělal scénář a táta mi v tom hrál průvodce. Bylo to bezvadný, protože jsme spolu mohli strávit soustu času i povídáním o těch osobnostech. Bezvadně strávený čas!“ Celý článek

Jan Bednář: ČESKÁ TELEVIZE NENADRŽUJE ŽÁDNÉ POLITICKÉ STRANĚ, ANI ŽÁDNOU NEUTISKUJE

25. března 2019
Rada České televize je pod tlakem. V únorovém rozhovoru pro Parlamentní listy předseda volebního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Berkovec mimo jiné řekl: "...Rada ČT ve svých výročních zprávách Poslaneckou sněmovnu přesvědčuje, že Česká televize je ve vynikající ekonomické kondici, vyrábí stále více a kvalitněji, investuje uvážlivě, hospodaří vyrovnaně a transparentně, takže zřejmě žádné zvyšování poplatků nehrozí. Na druhé straně je ale pravda, že mnozí mají o těchto tvrzeních Rady ČT velké pochybnosti." Podobně se veřejně vyjádřil i v tomto týdnu. „Pan předseda Berkovec si v tom rozhovoru trochu stěžoval i na komunikaci s Radou České televize,“ reagoval předseda rady Jan Bednář. „Já tu komunikaci za sebe nijak nechci omezovat a kdykoliv jsem byl pozván na volební výbor, tak jsem se dostavil…Ale jinak jsem otevřený k jakékoliv diskusi a nevidím v tom žádný problém.“ Celý článek

Martin Vadas: POLITIKŮM Z VOLEBNÍHO VÝBORU BYCHOM MĚLI DÁT ZLATÝ CITRON

11. března 2019
Český dokumentarista, režisér, kameraman a producent, předseda Českého filmového a televizního svazu Martin Vadas je také jednou z tváří platformy Svobodu médiím. Ta má ve vínku motto – bez svobody není demokracie. Jak jsme na tom v České republice s pluralitou a nezávislostí sdělovacích prostředků? Proč se pořád řeší obrana České televize a Českého rozhlasu? „Já myslím, že jsou ohroženy v podstatě od samého začátku svého vzniku. Když jsme tenkrát dávali dohromady zákon, věděli jsme, že přebíráme v podstatě bavorský model kontroly veřejnoprávních médií. To znamená formování rad pomocí jednotlivých organizací, které jsou sociologicky vybrané a delegují tam svého zástupce,“ vzpomínal Martin Vadas, který byl v roce 1992 šéfredaktorem Redakce zpravodajství ještě federální Československé televize. „Udělali jsme ale takovou českou uličku. Namísto toho, abychom dobře opisovali to, co je osvědčené, tak jsme udělali politickou nominaci zástupců v těch radách. Myslím, že to není dobře. Je to problém. A nejen to, představte si, že máme dnes příjem Českého rozhlasu a České televize z roku 2008. Já bych hrozně rád viděl ty politiky, kteří o tom rozhodují, kdyby pracovali dneska za svůj plat z roku 2008. U politiků došlo k neuvěřitelným nárůstům platů. Obávám se, že nezávislost a profesionalita médií veřejné služby je ohrožena amatérizací, protože ty lidi nejsou dostatečně zaplaceni.“ Celý článek

Marie Bastlová: POLITICI ČASTO NEZNAJÍ TÉMA DO HLOUBKY, ABY SE MOHLI PUSTIT DO ODBORNĚJŠÍ DEBATY

04. března 2019
Jak se snoubí práva a žurnalistika? „Výborně, vlastně se mi to vždycky hodilo,“ řekla v rozhovoru pro Česká média moderátorka a politická komentátorka Českého rozhlasu Marie Bastlová. „Způsob uvažování a možná i způsob práce s informacemi a také možná způsob toho, že se naučíte jinak používat zdroje, jinak s nimi pracovat. V případě nejrůznějších sporů si dohledáte až ten zákon, dohledáte si ten paragraf, protože víte, že to je ta nejpřesnější informace.“ Právě takový typ moderátorů bývá velmi fundovaným oponentem a pro mnoho politiků to bývá tvrdý oříšek. Držitelka Křepelky pro mladé novináře je slyšet hlavně v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Do Českého rozhlasu přišla v době, kdy vznikla stanice mluveného slova ČRo Plus. „Jsem někdy schopná k tomu, co se děje, nabízet příběhy,“ přiblížila pozici politického komentátora Marie Bastlová a dodala, „a tyhle příběhy já ráda píšu.“ Celý článek

Martin Groman: René Zavoral má radu, která s ním souhlasí a drží

28. února 2019
Ceny Ferdinanda Peroutky se letos udělovaly 6. února. Získali je Jaroslav Kmenta (Reportér) a Ondřej Kundra (Respekt). Místopředseda Rady ČTK Petr Žantovský předávání komentoval na Parlamentních listech v článku pod titulkem „Předseda Rady ČT rozdává ceny Bakalovým novinářům“. Předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman ho nečetl. „Četl jsem reakci, kterou zveřejnil server Manipulátoři.cz a velice obsáhle z toho článku citoval. Já se držím toho, že Parlamentní listy nečtu.“ Nekonečný příběh hledání článku „Hitler je džentlmen“ je podle Martina Gromana dávno vyřešen. „Peroutka ty věty, které vyřkl prezident Zeman před čtyřmi lety, nikdy nenapsal, není jejich autorem, ani větu „Hitler je džentlmen“ nenapsal nikdo jiný v jeho přítomnosti. Tu druhou větu o „Andělech a vlcích“ nenapsal Peroutka, ale Jan Stránský pod pseudonymem Petr Bílý. Tam není žádného sporu, historie má jasno. Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová vede spor s prezidentem Zemanem, respektive dnes už vlastně s ministerstvem financí (po několika odvolání to doputovalo do tohoto stavu). Spor je o omluvu. Aby prezident republiky, dnes už tedy stát za prezidenta republiky řekl „pardon, ty věty nebyly pravdivé a dotkly se cti vašeho dědečka neprávem“. Čím ten spor je dnes zajímavý? To je právě chování soudů. Když šlo o to, aby bylo zamezeno pokutě na prezidenta nebo zablokování účtu hradu, tak to bylo soudy zastaveno velice promptně. Když šlo o to, projednat odvolací řízení, tak to naopak se vleklo až trojnásobně déle, než obvykle se u stejného soudu odvolací řízení vedou. Tak to je taková pochybnost, jak soudy u nás vlastně fungují. A ten spor o Peroutku je v podstatě z hlediska společnosti marginální. Ale jestli soudy takhle fungují i v těch zásadních věcech, tak to máme zásadní problém,“ vysvětlil Martin Groman. Celý článek

Roman Češka: KRIMINALIZACI VNESL DO ČESKÉ POLITIKY MILOŠ ZEMAN

25. února 2019
V druhé polovině devadesátých let realizoval tehdejší předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Roman Češka řadu velkých privatizačních rozhodnutí vlády. Probíhala kompletní transformace české ekonomiky. Šli do něj novináři a média? „Šli ! A bylo to nevděčné,“ vzpomínal na drsné chvíle, „Musím říct, že když jsem odešel, tak jsem asi deset měsíců odpočíval, nebyl jsem schopen se dívat na zprávy a číst noviny. Bylo to nevděčné proto, že ta materie, kterou jsme řešili čili privatizaci, byla sama o sobě třaskavá. Když jsme prodávali podnik a měli o něj zájem tři nebo čtyři zájemci, tak dva nebo tři byli nespokojeni – a kde to vykládali? No do médií. Když někdo nezaplatil, tak nikdy neřekl Já jsem darebák, já jsem nezaplatil, ale šel vysvětlovat, že jsme darebáci my, protože jsme mu to prodali, ale nevyšli jsme mu v ničem vstříct, neposunuli jsme mu termín nebo něco jiného pro něho neudělali. Takže na Fond národního majetku neustále někdo plival, nadával a kritizoval…Snášelo se to na mou hlavu, užil jsem si toho mírou vrchovatou.“ Celý článek

Zdeněk Duspiva: STÁT POČÍTÁ S 350 MILIONY NA INFORMAČNÍ KAMPAŇ

18. února 2019
Předseda Národní koordinační skupiny (zřídila ji vláda pro první vlnu digitalizace v letech 2008 - 12) Zdeněk Duspiva je jeden z mála expertů kteří mohou porovnávat průběh první a druhé vlny digitalizace. Co všechno tehdy NKS dělala? „Ta role byla základní. To znamená koordinovat a řídit celý proces přechodu na digitální vysílání,“ připomněl Zdeněk Duspiva. „Týkalo se to tehdy skoro 80% televizních diváků a byla to relativně technicky komplikované změna. Bylo nutné k tomu upravit mediální legislativu a vypořádat se s financováním toho procesu, protože byl vynucený. Ve finále byl výhodný pro diváky, ale byly s tím spojeny velké náklady operátorů i televizí.“ Důležitá byla také masivní informovanost diváků. Celý článek

Petr Štěpánek: RADA MÁ MANTINELY DANÉ ZÁKONEM - JESTLI TAM SEDÍ ŽÁK, POSPÍCHAL NEBO ŠTĚPÁNEK NENÍ ROZHODUJÍCÍ

11. února 2019
Petr Štěpánek vždy uměl vzbudit emoce. Nejen při sdělování svých názorů o médiích, při rockových exibicích a na svém face booku. Když v září klub ANO zveřejnil, že právě jeho navrhl jako kandidáta do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, byly svolány dokonce demonstrace. „Úplná absurdita. Spíš projev totalitního myšlení organizátorů demonstrace i kampaně,“ popsal své pocity z tehdejších událostí Petr Štěpánek. „Člen rady je členem třinácti členného kolektivního orgánu, kde se o všem hlasuje většinou. Navíc Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není ten orgán, který přímo rozhoduje o České televizi – to je Rada České televize. Takže něco ovlivnit, nebo zničit Českou televizi, tak o tom se rozhoduje úplně někde jinde. To je věc Parlamentu. Onehdy jsem to počítal – v České republice je 49 členů různých mediálních rad. O kolika těch členech veřejnost ví, co si vlastně o těch médiích, o kterých rozhodují, co si o nich myslí?“ Celý článek

Jiří Srstka: POLITICI SE BOJÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ A INTERNETU JAKO ČERT KŘÍŽE

04. února 2019
V červnu má podle legislativního plánu vlády předložit ministr kultury Antonín Staněk věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. O tom, jak nahradit stávající příspěvkové jiným typem organizace navázané na veřejné rozpočty přemýšlí ministři kultury už přes dvacet let. Za tu dobu vznikly dva konkrétní návrhy – první díky emeritnímu řediteli Národního divadla Jiřímu Srstkovi, druhý díky iniciativě exsenátorovi Jiřího Šestáka. „Tehdejší ministr Pavel Dostál to celé vetoval a hodil pod stůl. Mohli za to i žurnalisté,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jiří Srstka. „To je takový ten normální běh, že žurnalisté (ne všichni) na tom hledají nějaké skandalózní prvky.“ Jaký byl další osud záměru? Jak intenzivně jej ministerstvo řešilo? Je ministr kultury Antonín Staněk schopný vnímat a prosazovat potřeby resortu? Docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem před časem pro Česká média uvedl: „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s tím mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století.“ Může za to zákon anebo politická vůle tvořit jasné, čitelné a vymahatelné zákony? „Autorské právo za nic nemůže. Problém spočívá v tom, že ochrana autorských děl se vždycky odráží v kopírování a technologiích, které ho provádějí,“ vysvětlil ředitel Divadelní a literární agentury Jiří Srstka. „Pochopitelně by se to dalo vymyslet. Ale chybí tomu tak zvaná politická vůle, aby se udělal razantní krok, aby nešlo o žádné příštipkaření a bastlení, jak tomu doposud je. Politici se bojí autorského práva, respektive sociální sítí nebo internetového prostředí jak čert kříže!“ Celý článek