logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Rozdílné stanovisko k návrhu „Zprávy o činnosti Rady ČTK za rok 2018“

31. května 2019 / Pavel Foltán
Dávám rozdílné stanovisko k návrhu „Zprávy o činnosti Rady ČTK za rok 2018“, který byl zpracován a předložen předsedou k projednání v rámci programu dotčeného bodu při zasedání Rady ČTK dne 20.05.2019. Toto rozdílné stanovisko dávám z následujících důvodů: Text návrhu obsahuje některé nepřesné výrazy namísto přesných zákonných pojmů. Text návrhu ve výčtu zasedání neuvádí informace o mimořádných zasedáních. Text k údaji o počtu přijatých usnesení neuvádí údaj o počtu podaných rozdílných stanovisek k dotčeným usnesením. Po zvolení tří nových členů Rady (v první polovině roku 2018) došlo ke zvýšení aktivity Rady, o čemž svědčí údaj o dvojnásobku přijatých usnesení „ve srovnání s rokem 2017“ a byla podána také řada rozdílných stanovisek nových členů, když do té doby rozdílná stanoviska v Radě používána nebyla (a dokonce bylo tvrzeno, že jednací řád institut rozdílných stanovisek nezná, a že do Rady ČTK si tuto novinku přinesli z RRTV noví členové Foltán a Žantovský), ačkoli ve skutečnosti byl procesní institut rozdílného stanoviska tehdy v Jednacím řádu Rady ČTK již dávno obsažen (jen o něm do té doby asi nikdo nevěděl). Čili i zavedení aplikace rozdílných stanovisek nových členů tu svědčí o zvýšení intenzity v činnosti Rady při výkonu jejích povinností v rámci kontroly zájmů veřejnosti na dodržování parametrů veřejné služby v mediálním zpravodajství, což je hlavní smysl Rady ČTK a její základní úkol. V rámci toho nově zvolení členové akcentovali nutnost dodržování zásad a principů v činnosti tiskové agentury veřejné služby, kdy zprávy nesmí obsahovat hodnotící stanoviska, ani názory redaktora, apod. publicistické prvky. Dále ke zvýšené pozornosti pak připomněli princip ČTK coby tiskové agentury veřejné služby a jeho důslednou kontrolu při přejímání velkého počtu zpráv ze zahraničí od cizích agentur jako BBC, Reuters, aj. soukromoprávních subjektů, když ČTK už delší dobu nedisponuje dostatečným počtem vlastních zahraničních zpravodajů, kteří by dodávali původní zprávy ČTK, (zatímco ČT má v důležitých částech světa 35 vlastních zahraničních zpravodajů). Text návrhu ve třech větách o rozpočtu Rady za rok 2018 uvádí, že skutečné náklady byly v tom roce nižší bezmála o 300 tisíc Kč, avšak důvody těch úspor nejsou uvedeny. V průběhu řady zasedání se Rada zabývala dlouhodobě nejasným a sporným stavem v otázkách náhrad a dalších mandatorních výdajů, ale k vyřešení problémů doposud nedošlo, přestože ředitel ČTK už v pololetí sdělil dílčí způsob řešení. Takže ze shora uvedených příčin jsem hlasoval proti přijetí dotčeného návrhu v předloženém znění. Celý článek

Sledovanost televize se ve světě měří již 70 let

30. května 2019 / Monitor
Počátky měření televizní sledovanosti můžeme celosvětově vysledovat až do roku 1949, letos je tomu tedy právě 70 let. V České republice oslaví projekt měření televizní sledovanosti své 22. narozeniny 2. června. Tento den si u nás připomínáme jako Den peoplemetrů a jeho cílem je šířit povědomí o významu měření televizní sledovanosti v naší společnosti. Pro Asociaci televizních organizací (ATO) projekt měření realizuje od roku 2002 výzkumná agentura Nielsen Admosphere. Celý článek

Český národní výbor Světového tiskového institutu (CZ IPI) odsuzuje fyzické napadení Ladislava Jakla

29. května 2019 / Monitor
Jak vyplývá z informací v médiích, byl v pražském metru dvěma útočníky napaden Ladislav Jakl, publicista a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Podle Jaklova vyjádření útočníci odůvodnili jeho napadení tím, že je „Jakl, lídr SPD“. Vzhledem k tomu, že Ladislav Jakl byl zvolen do RRTV jako kandidát SPD, můžeme se domnívat, že byl napaden v souvislosti se svými postoji, názory i členstvím v RRTV. Celý článek

Sněmovna opět výroční zprávy České televize neprojednala - proč nezměnit zákon?

13. května 2019 / Jan Mrzena
Poslanecká sněmovna do programu 28. schůze schválila na jejím začátku projednání čtyř výročních zpráv České televize. Ke zprávám se měla dostat poslední den této schůze. V pátek došlo k diskusi a hlasování o několika zásadních zákonech, které jsou dlouhou dobu velkými českými politickými tématy – například další rozšiřování povinnosti EET, vystavování e-neschopenek, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů… Sněmovna v pátek končí ve 14 hodin. Poslední hlasování včera ve dvě bylo procedurální-zazněl návrh na vyřazení neprojednaných bodů schváleného pořadu 28. schůze sněmovny. V jednacím sále zbylo 117 poslanců a poslankyň, z nichž 97 bylo pro vyřazení neprojednaných bodů. K projednání výročních zpráv České televize tak opět nedošlo. Po pravdě-poslanci měli na stole zásadnější věci. Není to poprvé, ani naposledy. Spíš bude ve sněmovně k řešení důležitější věci vždycky. A oprávněně. Jednání o zprávách je významné pouze tehdy, pokud se do politiky vloudí potřeba veřejnoprávní média kritizovat anebo měnit. Celý článek

Trollové škodí efektivně. Polovinu lajků nenávistného obsahu obstará zlomek uživatelů

11. května 2019 / - pes -
Falešné účty nejdřív postují spíše nepolitický obsah, aby pak později pod smluvenými hashtagy zaútočily na protivníkovu bublinu, popisuje jednu z forem trollích útoků Julia Ebnerová, která zkoumá extremismus na Institute for Strategic Dialogue (ISD) v Londýně. Tajně se vmísila mezi organizované trolly na internetu a zkoumala jejich strategie. Jsou jednoduché – a fatální. V rozhovoru popisuje, jak se trollové brání tomu, aby je sociální sítě zablokovaly, a jak dokážou vzbudit dojem početné internetové armády, ačkoli jde často jen o hrstku technicky zdatných jedinců. Zlom pro trolly představovala podle Ebnerové kampaň před zvolením Donalda Trumpa v roce 2016: „Předtím si trollové skutečně často ‚jen‘ hráli. Zvolení Trumpa se stalo bodem zvratu. Od té doby se trollové intenzivněji pokoušejí ovlivňovat názorové klima na sociálních sítích určitým směrem,“ říká.
Text Marlene Halserové uveřejňuje HlídacíPes.org ve spolupráci s JáDu, česko-německým online magazínem Goethe-Institutu Praha v rámci projektu #Klartexte
„Trollí fabriky“ či „továrny trollů“ – to připomíná nějakou fantasy hru nebo Pána prstenů. Co je to vůbec „troll“ na internetu? To je uživatel, který se prostřednictvím své komunikace na internetu úmyslně pokouší působit problémy. Jakýsi narušitel klidu, často na úkor jiných. Většinou chce vyvolávat konflikty a ovlivňovat mínění. V kampaních před prezidentskými volbami v USA v roce 2016 bylo možné pozorovat, že trollové stále více sledují politické cíle. Předtím si trollové skutečně často ‚jen‘ hráli. Zvolení Trumpa se stalo bodem zvratu. Od té doby se trollové intenzivněji pokoušejí ovlivňovat názorové klima na sociálních sítích určitým směrem. Reconquista Germanica, tedy největší trollí fabrika v Německu, a také mnohé další, především pravicově extremistické trollí komunity, které jsou v Evropě aktivní, to odkoukaly od amerických trollů během protrumpovské kampaně v letech 2015/2016. Teď používají toto know-how v příslušných zemích.

Někoho „sejmout“

Jak pracuje trollí „továrna“ Reconquista Germanica? Je to pravicově extremistická armáda trollů, která se pokouší ovlivňovat politický diskurz v Německu. K tomu cíleně spouští zastrašovací a dezinformační kampaně, aby na Facebooku a na Twitteru dosáhla co největšího efektu. Krátce před volbami do Spolkového sněmu v roce 2017 měla Reconquista Germanica 7000 členů, před jedním ze zablokování serveru v červnu 2018 to bylo přes 10 000 členů. Skupina je členěna přísně hierarchicky a podle vojenských hodností, které zčásti odkazují k národnímu socialismu. Ale to není jediná skupina, která existuje. #Infokrieg (Informační válka) je podstatně menší a patří k síti takzvaného Identitárního hnutí, pravicově extremistického uskupení, které se domnívá, že evropská identita je ohrožena muslimy a migranty. Členové obou skupin komunikují přes server chatovací aplikace Discord. Před volbami do Spolkového sněmu v roce 2017 jste chování obou těchto kontroverzních skupin analyzovala a vyhodnocovala. K tomuto účelu jste se na několik týdnů tajně vetřela do jejich sociálních sítí. Co jste zjistila? Nejpřekvapivějším výsledkem, který zároveň vzbuzuje největší obavy, pro mě bylo to, jak silně jsou akce těchto trollích armád koordinované a jak masivní efekt mají tyto akce na sociálních sítích. To jsem nečekala. Jaký efekt ty akce mají? To, co trollové plánují na tajných platformách, se skutečně odráží v mainstreamových kanálech. Dokáží „trendovat“ předem domluvené hashtagy nebo prostřednictvím nenávistných komentářů a zastrašujících postů cíleně zdiskreditovat určité politiky, novináře a aktivisty, takzvaně je „sejmout“, jak by to označili sami trollové. Na konci našeho vyhodnocování jsme dospěli k výsledku, že přes 50 procent lajků u nenávistných komentářů pochází od pouhých 5 procent uživatelů. To je bohužel velice efektivní, a proto dost děsivé. V podstatě je k tomu nutné vyřadit algoritmus sociálních sítí. Jak to funguje? Existují různé možnosti – podle toho, čeho chcete dosáhnout. Jednou z nich je manipulativní internetová kampaň aneb – jak by řekli trollové – „raid“, česky „útok“. „Útok“ – to zní hodně vojensky… Ano, jazyk trollů má jednak vojenský ráz, jednak se orientuje podle online her. „Raid“ představuje velký nájezd. Cílem je buď takzvaně trendovat vlastní hashtag, anebo hijackovat nějaký cizí hashtag, který je používán spíše levicovým táborem a který už je v trendech na Twitteru hodně vysoko. Aby se to podařilo, domluví si trollové ve svých skupinách přesný čas a zveřejní ve stejný okamžik velmi mnoho tweetů nebo postů pod stejným hashtagem.

Jen zákon nestačí

Není to nápadné, když je nenávist na síti šířena opakovaně z nemnoha stejných účtů? Trollové často používají falešné účty – ty byly zčásti budovány celé měsíce prostřednictvím tweetů a followerů. Vzniká dojem, jako by pod tímto hashtagem postovalo nebo tweetovalo velmi mnoho lidí, přestože se ve skutečnosti jedná jen o nevelký počet lidí, kteří jsou technicky zdatní. Někdy bývají i cíleně budovány účty, které se orientují na jiný, tedy spíše levicový tábor. Osoba, která účet provozuje, nejdříve postuje nebo tweetuje spíše nepolitický obsah, aby pak později mohla pod smluvenými hashtagy zaútočit také na protivníkovu bublinu. To se označuje jako „red pilling“. Je v tom odkaz na film „Matrix“? Přesně tak. Kdo spolkne červenou pilulku, ten bude moct spatřit skutečný svět. Kdo si vezme modrou pilulku, bude dál spát. „Red pilling” je eufemismus pro proces radikalizace, který chtějí trollové vyvolat u ostatních lidí. Jde jim také o rozdělení lidí do dvou táborů – vlastního a nepřátelského. Nikdo nesmí zůstat v politickém středu. Co proti tomu podnikají sociální sítě? V současné době už Facebook a Twitter často rozpoznají, že jeden uživatel používá současně příliš mnoho účtů nebo že je během krátké doby zveřejněno příliš mnoho tweetů. Takový účet pak bývá v podstatě nenápadně zablokován – v trollím žargonu se tomu říká, že „chytí shadow ban“. Proto se na fórech opakovaně objevují rady, aby uživatel po dvou až třech tweetech změnil účet – aby se tím vyhnul zablokování. V lednu 2018 začal v Německu v plném rozsahu platit tzv. Netzwerkdurchsetzungsgesetz (zkratka NetzDG) neboli zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích, který sociální sítě zavazuje k důslednému odstraňování nenávistných projevů. Je to užitečné? Zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích (NetzDG) odvádí pozornost od vlastní problematiky. Součástí řešení je samozřejmě i odstraňování jasných výzev k násilí, nebezpečného nebo trestně právně relevantního obsahu a jednoznačně nenávistných projevů, ale právě pojem „nenávistný projev“ (německy „Hassrede“) není bohužel příliš dobře definován. A je tedy na samotných sociálních sítích a jejich pracovnících, aby rozhodli o tom, co spadá pod tento pojem a co ne. Uplynulé měsíce ukázaly, že zmíněný zákon zčásti způsobuje zmatek a že na základě tohoto zákona byl nezřídka smazán i satirický obsah. Zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích je politické řešení, které však nesmí vést k tomu, že se pohodlně uvelebíme v křesle a řekneme si: Tak, to byl teď náš přínos k potírání nenávisti a extremismu na internetu. To by bylo opravdu fatální. Tento text spadá pod licenci Creative Commons Uveďte původ - Neužívejte komerčně - Nezpracovávejte 3.0 Německo (CC BY-NC-ND 3.0). Celý článek

Potřebujeme tři malé mediální rady?

04. května 2019 / Jan Mrzena
Autorita malých mediálních rad není nijak valná. Je to dáno mnoha faktory. Zákon jim moc pravomocí nedává, dlouhá léta ve vnímání politických stran je funkce radního vnímána jako trafika, někdy nástroj, jak zahlušit nepohodlného generálního ředitele, nebo naopak podržet toho správného. Uvnitř média jsou radní převážně vnímání jako vetřelci, kteří o ničem moc nevědí, ale rozhodují o tom. Ovšem radní samotní o tom víc mluví, než rozhodují. Podobné je to i mezi lidmi s tím médiem spolupracujícími a mezi zainteresovaným okolím. Radní pak na schůzích často řeší věci, které jsou mimo jejich kompetenci, anebo z přetlaku přeceňování vlastní důležitosti ve funkci, publikují své „odborné“ názory a zahušťují už tak složitý prostor dalším kouřem. Mezi radními existují i výjimky, skutečné osobnosti, ale ty vlastně nemají šanci renomé zachránit. Problém je i v tom, že skrze radu si ventilují své problémy různé názorové a zájmové skupiny. Radní se nakonec nějak v rámci možností zachovají, ale tím většinou ty skupiny naštvou, než uspokojí. Celý článek

Světový den svobody tisku

03. května 2019 / Monitor
V pátek 3. května 2019 si jako každý rok připomeneme Světový den svobody tisku. Tradice Světového dne svobody tisku byla založena v roce 1991 Organizací spojených národů. Měl připomínat skutečnost, že na mnoha místech světa svoboda slova není zcela běžnou součástí života místních obyvatel. Naplňování Všeobecné deklarace lidských práv včetně svobody tisku a práva na šíření informací není samozřejmostí. Je proto potřeba o ni všude pečovat nebo ji dokonce bránit. Každoročně si také připomínáme ty novináře, kteří při plnění svého poslání zahynuli nebo jsou pro své názory vězněni. Celý článek

Výzva k poslancům a poslankyním Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

02. května 2019 / Monitor
Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu považuje působení veřejnoprávních médií a České tiskové kanceláře za klíčové pro demokratické fungování naší společnosti. Při příležitosti Světového dne svobody tisku, který se z rozhodnutí Organizace spojených národů slaví vždy 3. května, se obracíme na poslance a poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s touto výzvou týkající se voleb do mediálních rad, tedy do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře. Celý článek

K volbám do Rady ČTK

30. dubna 2019 / Pavel Foltán
Jak známo z obvyklých informačních zdrojů (stenografie z jednání pléna, anebo TV záznam z probíhající schůze), tak v pátek 26. dubna 2019 na jednání 28. schůze Poslanecké sněmovny předseda volební komise vyhlásil termín lhůty k podání návrhů nominací poslaneckých klubů na volbu dvou nových členů Rady České tiskové kanceláře, přičemž daný časový limit vyprší v pátek 10. května 2019 do 12:00 hodin, se zdůvodněním, aby pak Sněmovna měla možnost provést první kolo této volby už na schůzi, která je podle harmonogramu na 1. pololetí tohoto roku v plánu od 27. května do 9. června 2019, a zároveň s tím sdělil, že do Rady ČTK byla ve čtvrtek 26. dubna zvolena ex-ministryně tzv. „Sobotkovy“ vlády (tehdy od roku 2014 do roku 2017) a tehdejší místopředsedkyně ČSSD v Lidovém domě Michaela Marksová Tominová. A ta tedy v pátek 26. dubna 2019 byla dovolena do Rady ČTK, na místo stávajícího ex-poslance ČSSD a historika Vladimíra Cisára, (který je zároveň vedoucí malého muzea v Bystřici nad Pernštejnem), přičemž Vladimíru Cisárovi jeho mandát v Radě ČTK skončí dnem 7. května 2019 (podle předchozích informací z radního sekretariátu).  Celý článek

Mají peníze a chuť je utrácet. Přesto je reklamy cílené na generaci 50+ pořád jako šafránu

29. dubna 2019 / Monitor
Marketéři stále opomíjejí zákaznickou skupinu z generace 50+. Přitom je naprostá většina z nich přesvědčena, že si tito lidé z mnoha obchodních důvodů zaslouží výrazně větší pozornost. Ukázala to studie, kterou mezi marketéry významných firem působících na českém trhu realizovala komunikační agentura Ogilvy. Dnešní padesátníci a padesátnice patří k ekonomicky nejsilnějším skupinám a důvody, proč by si pěstící krém, rtěnku nebo prosecco měla kupovat jen třicátnice, když stejně dobře může chtít být hezká a veselá i její maminka, jednoduše neexistují. Celý článek