logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Vydavatelé tisku uvítali výsledky hlasování Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu

21. června 2018 / Monitor
Vydavatelé uvítali výsledky včerejšího hlasování Výboru pro právní záležitosti JURI Evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Součástí výborem schváleného návrhu je také článek 11, který se týká práv vydavatelů k jimi vytvářenému obsahu. Výbor nejen těsnou nadpoloviční většinou 13 hlasů proti 12 schválil zařazení článku do konečné podoby návrhu, o kterém bude jednat plénum Evropského parlamentu. Přijal ale také finální podobu textu, která vychází vstříc řadě připomínek vydavatelů, jež k návrhu uplatnili. Zejména se jedná o to, že schválený návrh neobsahuje výjimku z dosahu autorského práva vydavatelů pro krátké výňatky, ale vůbec o nich nehovoří. Právě krátké výňatky byly předmětem diskuse, protože ve výjimce pro jejich publikování spatřovali vydavatelé výrazné oslabení svého práva. Jeho aplikování by mohlo komplikovat případné vymáhání práva, zejména v případech komerčního využívání obsahu vytvořeného vydavateli. Celý článek

Otevřený dopis evropských vydavatelů

20. června 2018 / Monitor
Vážení poslanci Evropského parlamentu, evropský tisk a evropští novináři ještě nikdy nečelili tak zásadnímu momentu, jako teď, a vy jste ti, kdo to může změnit. Brzy budete požádáni, abyste hlasovali o směrnici, jejímž cílem je poskytnout novinářům v online světě silnější ochranu autorských práv. Jejich práva jsou v současné době neustále porušována, a to většinou společnostmi, jako je Google a Facebook. Domníváme se, že novináři si zaslouží podobnou ochranu, jako mají například hudebníci. A také si stejně zaslouží náhradu za porušení jejich práv. Celý článek

Piráti apelují na europoslance, aby zítra hlasovali proti návrhu na zavedení cenzury internetu

19. června 2018 / Monitor
Piráti varují před hrozící cenzurou internetu a požadují, aby se proti návrhu postavili europoslanci při zítřejším hlasování. Už zítra totiž bude Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu jednat o směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Za problematické Piráti považují zavádění licence pro citování textu (článek 11) a povinnost provozovatelů monitorovat a filtrovat uživateli nahraný obsah (článek 13). Pirátskou kritiku potvrzují také právníci z nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Celý článek

Naší snahou nyní bude zaměřit se na zvýšení rozhlasového poplatku

17. června 2018 / Jiří Hošna
Vláda schválila tzv. daňový balíček, který kromě jiného mění způsob výpočtu DPH pro Český rozhlas a Českou televizi. Ročně tato změna připraví Český rozhlas o 120 miliónů korun a Českou televizi o 350 – 400 milionů korun. Český rozhlas na tento problém dlouhodobě upozorňoval. Propad v rozpočtu o 120 milionů korun je znatelný. Český rozhlas nechce v žádném případě omezovat služby pro posluchače, půjde proto cestou úspor napříč rozpočtem -  jednou z nich je i aktuální plánovaná optimalizace pracovních míst. Usnesení vlády zatím bereme jako první krok. Věříme, že v Poslanecké sněmovně bude prostor k další diskusi o novele zákona a k případným úpravám. Naší snahou nyní bude zaměřit se na zvýšení rozhlasového poplatku, který od roku 2005 činí pouhých 45 korun.   Celý článek

Vláda zastavila financování druhé vlny digitalizace. Ohrozila tak dostupnost volného televizního vysílání pro většinu domácností

15. června 2018 / Karolína Blinková
Česká televize varuje před vládními změnami zákona o DPH pro veřejnoprávní média. Ohrožují dostupnost volně šířeného televizního vysílání a zároveň znamenají porušení vládního závazku z roku 2016. Vláda schválila tzv. daňový balíček, který kromě jiného mění způsob výpočtu DPH pro Český rozhlas a Českou televizi. Ročně tato změna připraví Český rozhlas o 120 miliónů korun a Českou televizi o 350 – 400 milionů korun. Peníze přitom byly u České televize určeny k financování procesu druhé vlny digitalizace televizního vysílání, který televizi v roce 2016 nařídila vláda s tím, že jí bude garantovat legislativní a ekonomické podmínky k tomuto kroku. Česká televize v loňském roce v dobré víře zahájila investice do digitalizace a podepsala také smlouvy na provozování nových sítí. Celý článek

Piráti vyzvali europoslance, aby se postavili proti cenzuře internetu

13. června 2018 / Monitor
Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, za kterou stojí Evropský parlament a Evropská rada, zavádí do zatím svobodného prostředí internetu cenzuru. Piráti upozorňují na zavádění licence pro citování textu, de facto daň z odkazů, a také povinnost provozovatelů monitorovat a filtrovat jakýkoliv obsah, který uživatelé nahrávají. 20. a 21. června proběhne o směrnici hlasování ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Piráti proto připravili přehledný informační web, na němž zájemci najdou vzorový dopis, kterým můžou apelovat na své europoslance. Celý článek

Poprask týdne? Propouštění v Českém rozhlasu

10. června 2018 / Jan Mrzena
Tento týden se událo několik očekávaných momentů, které mají dopad do budoucnosti médií. Jednak tradiční konference DIGIMÉDIA (pokračování druhé vlny digitalizace a diskuse o placených kanálech velkých televizí, plány ČRo na masivní rozšíření DAB+), příprava Zákona o zpracování osobních údajů (se specifiky pro novináře), ale třeba i volba finalistů budoucích radních ČRo a ČT (letošní členové určitě budou u příští volby generálních ředitelů), první převody konkrétních rádií z Lagardere do impéria Daniela Křetínského a požehnání k přípravě zpravodajské televizi Jaromíra Soukupa. Všechno však přebilo ohlášení hromadného propouštění v Českém rozhlasu. Způsobilo doslova poprask a okamžitě prostoupilo mediální i politický prostor. Proč? Možná nepřipravenost, možná argumentační nouze, určitě však i „správné“ načasování. Celý článek

Slušní lidé mají právo na slušnost

08. června 2018 / Monitor
Média před dvěma týdny plnila kauza "skandálního divadelního představení", které do divadelního festivalu zařadilo brněnské Národní divadlo. Zaznělo mnoho názorů, odsudků i podpor. Jednu z posledních reakcí, které dorazily do redakce, zveřejňujeme právě tady. Akce D.O.S.T. k událostem na brněnském divadelním festivalu Přes oprávněné protesty mnoha veřejných i církevních osobností, varujících před rozdmycháváním náboženské nesnášenlivosti, vedení ND Brno neustoupilo od svého záměru a v sobotu 26. května uvedlo propagandistickou frašku Vaše násilí, naše násilí, vydávanou za divadelní hru. Je smutnou skutečností, že etická i estetická měřítka řady lidí jsou posunuta takovým způsobem, že prakticky neexistuje nic dostatečně zvrhlého, aby se to nepokoušeli hájit, a totální subjektivizace všech hodnot, nutně vedoucí ke konfliktům a rozvratu, je chápána jako ideál. Snad ještě horší je však jednostrannost, kterou stoupenci těchto představ z tábora „pravdolásky“ uplatňují v praxi: jim musí být dovoleno vše, jejich kritikům nic. Nedávné události během zmíněného brněnského představení, a zejména po něm, to dokládají více než výmluvně. Fakt, že je na pódiu ND v Brně uvedena a z veřejných prostředků dotována „hra“, v mnoha ohledech stojící za hranou platných zákonů, obhajovali tito lidé zaklínadlem „tvůrčí svobody“, zatímco kritické reakce nespokojených diváků by nejraději kriminalizovali (i Zelená senátorka Wagnerová by přitom mohla vědět, že bučet, pískat, dupat či jinak vyjadřovat nespokojenost s exhibicemi živého umění je svatým právem diváků už od časů Shakespearova divadla Globe). Organizátoři brněnského „představení“ asi očekávali, že proti „hře“ vystoupí „jen“ skalní věřící, kterým bude snadné se v médiích vysmívat a před širší veřejností je karikovat. Například tím, že kamera ukáže jejich rozrušené emoce, či vybere ty nejméně fotogenické seniory. S takovými postupy „objektivního“ zpravodajství mají zastánci tradičních hodnot četné zkušenosti a my v Akci D.O.S.T. jsme se něčeho takového obávali. Tentokrát však osvědčení tvůrci veřejného mínění narazili na něco nečekaného. Na poklidný, ale rozhodný projev nesouhlasu vesměs mladších osob ze skupiny „Slušní lidé“. To je evidentně poněkud vyvedlo z konceptu. Hned proto spustili povyk o nebezpečných svalovcích, jali se šťourat v minulosti jednotlivých účastníků a připomínat, že ten či onen z nich je „pravicovým extrémistou“. Jako by nestačilo, že strážci mainstreamové ideologické čistoty hájí svobodu slova a zároveň se domáhají jejího omezování, ale, jak se zdá, přijali již za svou i základní premisu nacistického soudnictví, totiž, že při posuzování činu nemá být hodnocen jen samotný čin, ale především to, kdo ho spáchal. V tuto chvíli víme o skupině „Slušní lidé“ jen málo, mnoho jsme se však díky brněnské kauze dozvěděli o intelektuálech postmoderní ražby, které jejich myšlenkové tápání dovedlo až na samotné dno cynismu. Profesora Halíka nedojímá osud křesťanského aktivisty, který proti veřejné podpoře urážky své víry protestuje hladovkou, ani smutek vysoce uznávaného estetika, který už nedokáže mlčet k další devalvaci umění. Ne. Pan profesor se nezarazí ani tentokrát, neboť musí všechny pěšáky „pravdolásky“ svým prohlášením instruovat, jak se mají k věci stavět, i kdyby to třeba, kdesi v koutku duše, cítili jinak. Se sobě vlastní nadřazeností světu sděluje, že této "hře" neporozuměli jen "prostí věřící" a že protest, který její uvedení provází, je dílem novodobých fašistů. Tedy urážka na osmou. Nejen, že věřícím křesťanům na dotovaném festivalu plivají na vše, co je jim svaté, nejen, že v přímém přenosu překrucují dějinné skutečnosti, nejen, že veřejně zneuctí státní symboly, ale ještě drze obviňují urážené a ponižované z cenzorství, náckovství a násilnictví. No to už je tedy docela silná káva. Už s ohledem na to chceme protest skupiny „Slušní lidé“ alespoň ex post podpořit. Jde o svobodu a zbytky důstojnosti nás všech. Za Akci D.O.S.T.: Mgr. Petr Bahník, předseda Mgr. Michal Semín, místopředseda PhDr. Jiří Hejlek, člen předsednictva Celý článek

Nový evropský „Kodex pro elektronické komunikace“ má sjednotit digitální trh

06. června 2018 / Monitor
... z konference České asociace elektronických komunikací z.s., která se konala v Praze dne 31. května 2018 ... Evropská unie se připravuje na éru připojení s velmi vysokou rychlostí a širokým pokrytím, kterou s sebou přinesou technologie příští generace, jako je například technologie 5G. „Unie se proto připravuje výrazně změnit dosavadní společná pravidla pro regulaci telekomunikací. Činí tak prostřednictvím „Kodexu pro elektronické komunikace“, který je součástí návrhu nové směrnice Evropského parlamentu a Rady a má nahradit současný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací v EU,“ vysvětluje Zdeněk Vaníček, předseda České asociace elektronických komunikací z. s. (ČAEK). Proces schvalování „Kodexu“ nyní v EU finišuje, tato norma bude představovat jednu ze zásadních legislativních a právních iniciativ tzv. jednotného digitálního trhu. „Jeho finální podoba zásadním způsobem ovlivní rozvoj digitalizace v evropském prostoru, například rozvoj 5G sítí, Průmyslu 4.0 i dalších oblastí, které s tímto úzce souvisí, například Internet věcí, autonomní vozidla, smart cities a podobně…“, dodává Zdeněk Vaníček. Nová pravidla mají začít platit nejdříve v roce 2020, vše se bude odvíjet od průběhu legislativního procesu v Evropském parlamentu. ČAEK se vzhledem k chystaným změnám i složité situaci na domácím telekomunikačním trhu rozhodla uspořádat 31. května 2018 v Praze v hotelu Don Giovanni speciální odbornou konferenci - odborný seminář k problematice „Kodexu pro elektronické komunikace“, v úzké spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. Účast přijala řada odborníků (seznam vystupujících viz níže.) Výběr hlavních bodů z jednání konference Kodex bude velmi rozsáhlým a komplexním právním předpisem. Konference, uspořádaná ČAEK, se proto zabývala hlavně zásadními praktickými body, se kterými se budou muset po zavedení této rozsáhlé právní úpravy vypořádat hráči na českém trhu elektronických komunikací. Jsou jimi: Plná harmonizace ochrany uživatelů a zahrnutí „nových“ poskytovatelů (WhatsApp, Skype, Viber) Služby založené na přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby založené na číslech (např. Skype, Viber apod.) budou muset v budoucnu dodržovat požadavky na ochranu koncového uživatele, a to nejen smluvní, ale např. i umožnění telefonátů na tísňové linky. Jistým paradoxem současnosti je, že starší technologie, například poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím GSM, jsou regulovány silně, modernější aplikace, jmenovat lze právě Viber, umí poskytnou obdobné služby, konkrétně hlasové, ale regulace v takovém rozsahu se na ně nevztahuje. Posílení pozice operátorů vs. ochrana investic v pravomoci regulátora Kodex navrhuje delší dobu trvání licence, vyšší pravděpodobnost obnovy a větší konzistentnost v proceduře jejich udělování, což by mělo motivovat operátory k dalším investicím do nových a lepších služeb. Na druhou stranu Kodex ukládá operátorům vyšší povinnosti pokrytí oblastí jejich službami, a s tím se budou muset nějak vyrovnat. Právo na přístup k připojení, digital exclusion areas Kodex stanoví povinnost členských států zajistit cenovou dostupnost funkčního přístupu k službám funkčního širokopásmového internetového připojení a hlasových komunikačních služeb alespoň v pevném místě pro všechny koncové uživatele. Doposud se věnovala v této oblasti pozornost hlavně handicapovaným uživatelům, nyní by se však mělo právo přístupu k základním službám mělo týkat široké populace. Vyvstává obvyklá otázka – kdo se bude podílet na nutném hrazení alespoň části nákladů, které to vyvolá? Stát, operátoři, nebo se o tuto povinnost podělí? Celoevropské řízení kmitočtového spektra Trh je v Evropě již dostatečně konkurenční, ale zato stále velmi roztříštěný. Některé názory směřují k regulaci a stanovení terminačních cen na úrovni Evropské komise (EK), jiní kritizují nedávnou regulaci mezinárodních volání po Evropě a propagují směrování k deregulaci. Právní nejistotu ohledně využití spektra může zvýšit i možnost EK přijmout kdykoli jakékoli přechodné opatření za účelem prodloužení či zkrácení doby trvání práv bez ohledu na dobu platnosti, která může být až 25 let. Harmonizace pravomocí národních regulátorů a pozice EK Návrh Kodexu posiluje roli národních regulátorů stanovením jejich minimálních pravomocí a silnější nezávislostí. Členské státy by neměly ukládat žádné další nebo samostatné požadavky na oznamování.                                                        Závěrem lze dodat, že Evropská komise velmi kriticky hodnotí stav jednotného trhu v segmentu elektronických komunikací. Z provedených studií v minulých letech vyplynulo, že nejsou poskytovány téměř žádné panevropské služby elektronických komunikací. Vytvoření jednotného digitálního trhu je však hlavním cílem EK, proto návrh nového regulačního rámce obsahuje řadu nástrojů s cílem odstranit roztříštěnost předpisů či zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Například jednotný přístup ke správě rádiového spektra, odstranění roztříštěnosti předpisů, nebo zajištění rovných podmínek pro všechny účastníky trhu. Seznam hostů a řečníků konference: Jaromír Novák – předseda Rady ČTÚ, Zdeněk Vaníček – předseda ČAEK, Martin Jiránek – poslanec, předseda Podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku, Poslanecká sněmovna PČR, Jaroslav Zajíček – velvyslanec, zástupce stálého představitele ČR při EU, stálý představitel ČR v COREPER I, Ondřej Malý – náměstek člena vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Vladimír Kešjar – předseda Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb, Slovenská republika, Ervin Kajzinger – Co-chair, Regulatory Framework Expert Working Group at BEREC, Maďarsko, Ignacy Swiecicki – Head of Unit International Telecommunications Policy, Ministry of Digital Affairs, Polsko, Marek Ebert – ředitel sekce regulace, ČTÚ, Petra Holubičková – attaché pro telekomunikace, poštovní služby a Galileo, Stálé zastoupení ČR při EU, Karel Šimka – soudce Nejvyššího správního soudu, předseda senátu, Radim Polčák - vedoucí Ústavu práva a technologií, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Luděk Schneider – ředitel odboru elektronických komunikací, MPO, Eva Martinicová – Senior Public Affairs Specialist, T-Mobile Czech Republic a.s., Jan Diblík – partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Tiskovou zprávu připravil © Evžen Staněk

Celý článek

Evropská legislativa na ochranu novinářů by nakonec mohla být velmi omezující a svazující i pro samotné novináře

04. června 2018 / Evžen Tošenovský
Česká média pokračují v mapování názorů našich europoslanců na nutnost přijmout opatření k ochraně novinářů v návaznosti na diskusi v Evropském parlamentu. Tentokrát přinášíme názory Evžena Tošenovského (ODS). Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů?  Prozatím jsem nezaznamenal nějakou  hlubší diskuzi na případnou celounijní legislativu k ochraně novinářů. Asi to vychází i z rozdílných historických přístupů jednotlivých členských zemí k postavení novinářů. Myslím si, že samotná debata o takovéto legislativě nebude na úrovni EU vůbec jednoduchá. Dokonce se domnívám, že by v konečném důsledku mohla být velmi omezující a svazující i pro samotné novináře. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Neumím definovat, v jakou chvíli a čím se z člověka stává novinář, na kterého se vztahuje zvláštní zákon. Pominu-li etický kodex, novinářská práce svázaná předpisy odporuje myšlence svobodných médií a každý ochranný postup s sebou nese omezení, která jsou dle mého názoru v rozporu s podstatou novinářské práce. Použití mechanizmů, jaké jsou aplikovány v případě úředníků či policistů není možné, protože ti svou činnost mají často taxativně stanovenu zákonem. U novinářů by to při stejném přístupu znamenalo definování činnosti. Jsme schopni přesně definovat pracovní náplň novinářů v celé její šíři a to bez případného omezení jejich pracovní svobody? Nevím, jak by se úředně rozlišila skupina novinářů bulváru, investigativních žurnalistů či politických komentátorů, TV a rozhlasových reportérů a podobně... Jaká opatření lze v členských státech přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci?  Legislativní zakotvení nějakých speciálních zákonů si moc nedovedu představit. Zajímalo by mě, s jakými představami by přišli novináři jako profesní skupina. Asi jedinou možnou ochranou je veřejný tlak, jako svobodná kontrola médií proti účelovému zneužití moci politické či soudní.  Jako rozumné opatření se mi jeví zvýšená soudní citlivost v přístupu k trestním věcem proti novinářům, řekl bych, že již dnes můžeme zaznamenat její zvyšování..  Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků v EU na adresu novinářů? Urážlivé a často hloupé poznámky některých evropských politiků považuji za zcela zbytečné a nekonstruktivní. Ovšem vyjma případů, když dojde k vytváření bulváru bez jakýchkoliv zábran. A to už se vracíme na začátek k novinářskému kodexu, jako jediné normě, která by všechny novináře měla svazovat. Celý článek