logo Facebook
i slova jsou činy

Sněmovna opět výroční zprávy České televize neprojednala - proč nezměnit zákon?

13. května 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Poslanecká sněmovna do programu 28. schůze schválila na jejím začátku projednání čtyř výročních zpráv České televize. Ke zprávám se měla dostat poslední den této schůze. V pátek došlo k diskusi a hlasování o několika zásadních zákonech, které jsou dlouhou dobu velkými českými politickými tématy – například další rozšiřování povinnosti EET, vystavování e-neschopenek, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů… Sněmovna v pátek končí ve 14 hodin. Poslední hlasování včera ve dvě bylo procedurální-zazněl návrh na vyřazení neprojednaných bodů schváleného pořadu 28. schůze sněmovny. V jednacím sále zbylo 117 poslanců a poslankyň, z nichž 97 bylo pro vyřazení neprojednaných bodů. K projednání výročních zpráv České televize tak opět nedošlo.

Po pravdě-poslanci měli na stole zásadnější věci. Není to poprvé, ani naposledy. Spíš bude ve sněmovně k řešení důležitější věci vždycky. A oprávněně. Jednání o zprávách je významné pouze tehdy, pokud se do politiky vloudí potřeba veřejnoprávní média kritizovat anebo měnit.

Když však konkrétní politici nemají jiné téma, než ostřelovat Českou televizi nebo Český rozhlas, protože jinak po nich mediální pes neštěkne, pak nastávají bizarní situace. Ty bývají umocněny třeba diskusemi, jako třeba 31. ledna 2019, kdy se v programu sněmovny přece jen nějaký čas k výročním zprávám našel. Zazněly tam výhrady k České televizi, které poslanci neuměle vázali na výroční zprávu za rok 2016. Tedy na dobu, kdy ještě sněmovna v tomto složení vůbec neexistovala. Někteří z toho vyvozovali i víc, například Václav Klaus ml. (ODS): "Já jsem nováček ve Sněmovně a skutečně mě velice zaujalo, že máme 31. ledna 2019 a projednáváme zprávu za rok 2016. Mně z toho vychází, že Česká televize je bez jakékoliv parlamentní kontroly, že to je stát ve státě.“ Nikdo nenutí poslance, aby tak dlouho výroční zprávy ignorovali. Naopak – ten, kdo nenaplňuje své zákonné kompetence je právě Poslanecká sněmovna. A pokud je „Česká televize stát ve státě“, pak je to jen a jen důsledek toho, že sněmovna v rámci její kontroly tento stav svou nečinností zapříčinila.

Není však pravda, že se poslanci výročním zprávám úplně vyhýbají. Své úkoly si vždy plní volební výbor. Zprávy zpravidla během dvou až tří měsíců (po jejich doručení) projedná a přijme k nim usnesení. To je dobře. Dílčí problémy výbor řeší dokonce průběžně. A právě tenhle moment by mohl vést k novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Stačilo by, aby kompetence ke zprávám zůstaly právě na volebním výboru. Na plénum sněmovny by doputovaly pouze ty zprávy, které by výbor usnesením přímo určil. Došlo by k tomu v zásadních situacích. Dalo by se to vnímat, jako žlutá karta pro radu s tím, že plénum sněmovny může žlutou potvrdit, anebo může (i nemusí) ukázat červenou. Bylo by to pružnější, bylo by v tom méně tlaků na radní, bylo by v tom méně politiky a více rozumu.

Jestli se jednání o zprávách České televize dostane na program příští schůze nebo té další, zatím není jasné. Sněmovna má vždy bodů programu víc než času k jejich projednání. Na plénum se tak dostane většinou to, k čemu je připraveno usnesení, které podpoří dohodnutá většina. Slovo dohodnutá je v tomto případě důležité – nemusí jít o většinu vládní koalice. Zejména v době, kdy vláda je menšinová.